Historie obce

DÍL III. - Náš kraj za válek husitských

foto V době Husově český lid a zemanstvo i velká část vyšší šlechty přestoupili k víře Husitské, čili podobojí. Také kostel osenický stal se kališnickým. Dle zachovaných náhrobních kamenů býval tu husitský kněz Mikuláš Pelhřimovský, jehož matka i manželka byly v kostele tom pochovány.

Kostel stával na farské zahradě, a místo, kde se do něho vcházelo, je označeno křížem. Nápis zní: „Letha LXXIII /73/ umrzela pocztivá vdova Alzbieta Gilkova matka knieze Mikulasse Pelrzimovského. Též letha LXXVI /76/ umrzela manzielka geho gmenem Anyska, obie tuto v tomto chrámu podle sebe odpočívati, ciekaje przissti Krista k soudu.“

Po válce třicetileté kostel přeměněn v katolický a náhrobních kamenů použito na dlažbu v předsíni chrámové tím způsobem, že byly nápisem obráceny do země. Potupa stala se jim záchranou. Po zrušení starého kostela byly vsazeny do zdi farské zahrady, kde trpěly deštěm. Po převratu /r. 1918/ nařídil Památkový úřad, aby vsazeny byly do zdi v novém kostele, postaveném v r. 1865. Ale potom svolil, aby byly umístěny ve hřbitovní kapli.

Arcibiskupství Pražskému před válkou husitskou patřily u nás Žerčice s hradem, Stará /dnes Staré Hrady/ s hradem, Libáň, Hřmenín, Sedliště, Važice, Psinice, Křešice, Buchary, Bučeves, Vršce, Chyjice, Samšina, Domousnice /9 statků/, Čížovky, Kobylnice, Semčice, Mcely, v Dětenicích 5 zemí /statků/, v Pěčicích 1 statek, v Mladé Boleslavi 11 polí /statků/ poddanských a dvůr i mlýn, ve Chřelině 5 pozemků chudých, z nichž se platila káď soli.

Kapitule Vyšehradské zase patřilo 7 usedlostí v Ujkovicích a 3 popluží v Jeseníku. O ty statky církev katolická přišla.

Bratry Bartoše a Bernata z Valečova nazývá Žižka v listě jim zaslaném /r. 1423/ „Bratři mojí vždy věrní“. Za to bylo jim vytrpět mnohá příkoří od bohatých pánů sousedů: Jana z Michalovic a Mikuláše Zajíce z Kosti. Proto asi Petr a Václav Ušákové z Obrubec zůstali katolíci a též Václav z Charvátec, jenž byl ve službách Michalovických. Také Samšinský zeman Otík Vrba z Oslovic byl katolík. Zuřivým nepřítelem Husitů byl Ota z Bergova, pan na Troskách. Jeho katolictví mu dovolilo, že za temné noci v roce 1415 přepadl s lezl bohatý klášter Opatovický mezi Hradcem a Pardubicemi, tamního opata do smrti umučil, protože mu o velikém pokladu klášterním nepověděl.

Za to Petr a Václav bratři Zvířetičtí i Rožďalovický Mikuláš z Machova, Jan Rozvoda ze Stakor, Rameš z Hrádku sedící na Chlumu u Bobrovice, Mstidruh z Bobrovice a Václav Halíř z Jičíněvse byli kališníci. Také Hašek Ostrovký z Dětenic a Čeněk Vartemberský z Veliše přijali víru podobojí, ale potom bojovali proti Žižkovi. Štěstí jim přálo, neboť se vždycky včas útěkem zachránili. Jen v boji pod Vyšehradem 1. 11. 1419, kdy Zikmund postavil české pány na nejhorší místo „U močidel“, takže jich tu padlo mnoho, Hašek z Dětenic byl zajat, ale ztratili tam syny i Kostecký Mikuláš Zajíc i Jan z Michalovic.

Pověst, že Žižka obléhal Kost, ale nedobyl ji, je lichá. Žižka nikdy u Kosti nebyl. Šlechta takové pověsti měla ráda – dodávalo to slávy jejímu sídlu. Také Veliše Žižka nedobýval, protože se nezdržoval dobýváním tak pevných míst; ale plenil Čeňkovy statky a zkazil tvrz Smidary, jež patřila Čeňkovu panoši Janu Ohništkovi a také tvrz Mlázovickou dobyl, protože zeman tamní Černín byl nepřítel Husitů.

Střevačská škola má zapsánu pověst, že tenkrát /r. 1424/ Žižka táhl skrze Střevač.

Též o Troskách se vypravuje, že je Žižka marně obléhal. Zjištěno jen je, že r. 1424 Žižka dobyl jiné tvrze Otty z Bergova, totiž Chlumce.

Bradlec patřil královně Žofii, vdově po Václavu IV. Velišský Čeněk z Vartemberka, který tehdy ještě držel s Husity, zajal u Jičína purkrabího Petra z Chlumu, když se vracel z Lichtenburka na Bradlec, zajatého před hrad přivedl a takovým způsobem se hradu zmocnil.

Na Kumburce panoval horlivý přívrženec kalicha Hynek Krušina z Lichtenburka, vůdce Orebických. Orebští byla sekta Táborů a také bratři Valečovští byli hejtmany Orebských. Hynek Krušina táhl ku pomoci Pražanům, cestou zmocnil se Mnichova Hradiště na měl největší zásluhu o vítězství Pražanů pod Vyšehradem 1. 11.1420. Ale potom vzal si za manželku Kosteckou Annu z Hasemburga a někdy před rokem 1427 přestoupil k Zikmundovi a byl mu věrně oddán. Přestoupil asi zase na katolictví jako Hašek z Dětenic, neboť do Paky dosadil katolického faráře.

Když Žižka r. 1419 s Pražany obléhal hrad Pražský,jehož posádka trpěla nedostatkem, tu Mikuláš Zajíc a Jan Michalec spolu s jinými chtěli dopravit do hradu 20 vozů se zásobami, ale Žižka je zaskočil a vozy jim pobral.

Novinky na
Úřední desce
Předpověď počasí

Rokytňany
Počasí na web zdarma

Dnes má svátek:



Zákony
Návštěvnost

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS. | Editace | Správa webu: Ing. Petr Hanzl